|
|
Charakterizace rostlinné složky vybraných potravin pomocí technik molekulární biologie a instrumentálních metod
Tomíšek, Martin ; Němcová, Andrea (oponent) ; Márová, Ivana (vedoucí práce)
Cílem diplomové práce bylo srovnání hodnocení autenticity potravinářských výrobků s ovocnou složkou pomocí instrumentálních a molekulárních metod. Konkrétně byla prokazována přítomnost borůvek ve vybraných komerčně dostupných potravinách. Teoretická část je zaměřena na charakterizaci, chemické složení a botanické zařazení borůvek (borůvka evropská, borůvka kanadská), a na přehled instrumentálních a molekulárně diagnostických metod, které pro analýzu těchto plodů lze použít. Experimentální část se zaměřuje na výběr vhodné metody izolace DNA a vhodných primerů pro molekulární důkaz borůvek v komerčních výrobcích. Analýza DNA byla provedena pomocí metody qPCR a HRM analýzy. DNA byla izolována v dostatečné kvalitě pro PCR a dále byla prokázána přítomnost borůvek u vybraných výrobků metodou qPCR. Pomocí HRM analýzy bylo možné odlišit borůvku evropskou (Vaccinium myrtillus) od borůvky kanadské (Vaccinium corymbosum), jak v kontrolních vzorcích, tak i ve vybraných komerčních výrobcích. Dále byly kapalinovou chromatografií detekovány určité fenolické kyseliny a některé flavonoidy specifické pro borůvky a spektrofotometricky byl stanoven celkový obsah polyfenolů a flavonoidů.
|
|
|
Cereálie - aktivní složky, biologické účinky a vybrané aplikace v potravinářství
Lichnová, Andrea ; Tremlová, Bohuslava (oponent) ; Vávrová, Milada (oponent) ; Márová, Ivana (vedoucí práce)
Předložená dizertační práce je zaměřena na studium biologických účinků aktivních látek vyskytujících se v cereáliích, na vývoj metod k analýze těchto účinků a ke stanovení obsahu aktivních složek a charakterizaci vztahu složení a účinků cereálií a cereálních výrobků. Pro analýzu bylo vybráno několik druhů surových cereálních vzorků (vločky, mouky, klíčky, otruby), ochucené extrudované cereální výrobky a také vzorky loupané a neloupané rýže. Mezi hlavní typy analyzovaných aktivních látek patří především fenolické látky, a to ve formě glykosidů i aglykonů, a dále sacharidy. Skupinové parametry - celkové polyfenoly, flavonoidy a flavanoly a celkové a redukující sacharidy byly stanoveny spektrofotometricky, individuální fenolické sloučeniny a sacharidy byly stanoveny pomocí kapalinové chromatografie. Ke stanovení antioxidační aktivity cereálií byly použity metody TEAC, DPPH a CLAMS, a dále nepřímé metody stanovení obsahu látek s antioxidačním účinkem. Výsledky antioxidační aktivity byly srovnány s hodnotami antimutagenní/genotoxické aktivity s využitím několika mikrobiálních testů. Antimutagenní efekt byl vyjádřen jako procento inhibice účinku standardního mutagenu a představuje potenciální preventivní účinek cereálie proti poškození DNA způsobenému primárně volnými radikály. Nejvyšší hodnoty skupinových i individuálních fenolických látek, antioxidační i antimutagenní aktivity byly nalezeny u klíčků, otrub a pohankových produktů a dále u barevné a neloupané rýže. U ochucených cereálních výrobků bylo zjištěno, že přidaná složka – zejména čokoláda a ovoce pozitivně ovlivňuje obsah aktivních fenolických látek, sacharidů, antioxidační a antimutagenní aktivity. Na reprezentativním vzorku populace byla provedena dotazníková studie monitorující zájem o cereální výrobky a preference spotřebitelů. Většina spotřebitelů považuje cereálie s čokoládovou příchutí za méně zdravé než potrzují výsledky analýz. V rámci vývoje nových výrobků bylo připraveno několik typů modelových cereálních směsí obsahujících rostlinné (ovocné, zeleninové) extrakty přidané v lyofilizované a enkapsulované formě. Nejvyšší pozitivní efekt vykazoval přídavek extraktu ze směsi tuzemského lesního ovoce. V rámci přípravy enkapsulovaných extraktů bylo rovněž vyzkoušeno několik metod přípravy částic lipidové nebo polysacharidické povahy. Analyzovaná byla enkapsulační účinnost metod a stabilita a velikost částic. Na základě získaných výsledků lze navrhnout optimální typ fortifikované cereální potraviny s popsaným biologickým účinkem. Vybrané cereálie byly použity též jako alternativní upravené či surové substráty pro kultivaci mikroorganizmů za účelem produkce obohacené biomasy využitelné v krmivářství. Závěrem lze konstatovat, že cereálie, ať už ve formě surové nebo technologicky zpracované, jsou všestrannou potravinou a bohatým zdrojem biologicky aktivních látek a poskytují celou řadu možností zpracování. Je možné je využít jak pro přímou konzumaci, jako součást nových výrobků a také nepřímo jako substrát pro krmivářské účely.
|
|
|
Sledování obsahu aktivních polyfenolických látek v různých druzích cereálních produktů
Vondráčková, Hedvika ; Vávrová, Milada (oponent) ; Márová, Ivana (vedoucí práce)
Předložená diplomová práce byla zaměřena na studium fenolických látek v různých cereálních produktech. Jako vzorky byly vybrány mouky, otruby a klíčky z různých obilovin, dále vločky a extrudované sypané cereálie. Fenolické látky byly analyzovány spektrofotometricky, pomocí RP-HPLC/UV-VIS a RP-HPLC/PDA/ESI-MS. Součástí práce bylo také studium obsahu sacharidů, které byly stanoveny spektrofotometricky a pomocí HPLC/RI. Sledovány byly i změny v obsahu fenolických látek uvolněných z glykosidů po kyselé hydrolýze vzorků a sacharidů po kyselé a enzymové hydrolýze vzorků. U extrudovaných cereálních výrobků s různými příchutěmi (kakao, med, čokoláda) bylo provedeno senzorické hodnocení. Nejvyšší obsah celkových polyfenolů a celkových flavonoidů v analyzovaných vzorcích byl naměřen v pšeničných klíčcích. Nejvyšší koncentrace individuálních katechinů, fenolových kyselin a flavonoidů byly také nejčastěji nalezeny v pšeničných klíčcích a dále v pohankových a ovesných vločkách, kukuřičných otrubách a ve výrobku Teddy (obilné kuličky kakaové) a Ferda (obilná zrnka s medem). Množství fenolových sloučenin se ve vzorcích po kyselé hydrolýze několikanásobně zvýšilo oproti původní hodnotě, která byla změřena ve vzorku bez hydrolýzy. Vysoký obsah celkových sacharidů, redukujících sacharidů a individuálních mono- a disacharidů byl naměřen v sypaných extrudovaných výrobcích. Koncentrace analyzovaných monosacharidů se po kyselé hydrolýze zvýšila a koncentrace disacharidů se v některých vzorcích zvýšila a v některých naopak snížila.
|
|
|
Analytické metody pro ověření autenticity vína
Flegr, Šimon ; Štursa, Václav (oponent) ; Diviš, Pavel (vedoucí práce)
Bakalářská práce se zabývá problematikou autenticity vína s důrazem na geografickou autenticitu původu. Teoretická část shrnuje obsah hlavních složek vína v průběhu jeho výroby, známými způsoby falšování parametrů vína, dále je rozebrána problematika kontroly vína, metodika kontroly autenticity vína státním kontrolním orgánem (SZPI) a jiné dokumentované metody, vedoucí k odhalení falzifikátů. Práce popisuje vinařskou oblast Morava a sousední zahraniční oblasti z hlediska zeměpisného zařazení a správního členění. Experimentální část je zaměřena na analýzu prvkového složení vybraných stopových prvků a fenolických látek. Prvková analýza byla provedena pomocí hmotnostní spektrometrie a optické emisní spektrometrie, fenolické látky byly stanovovány pomocí vysokotlaké kapalinové chromatografie se spektrofotometrickou detekcí. Výsledky byly podrobeny diskriminační analýze s cílem oddělení skupin dle geografického původu, k čemuž bylo využito dat z předešlých výzkumů v této oblasti.
|
|
|
Komplexní analýza léčivých rostlin a jejich potenciál při využití v potravinářském průmyslu
Burdějová, Lenka ; Kráčmar, Stanislav (oponent) ; Šilhár, Stanislav (oponent) ; Polovka, Martin (vedoucí práce)
Předložená dizertační práce se zabývá komplexní charakterizací extraktů z léčivých rostlin pomocí spektroskopických a chromatografických technik s důrazem na vliv rozpouštědla, posklizňové úpravy vzorku, lokality a roku produkce na vybrané parametry. Část práce je věnována aplikaci vybraných extraktů z léčivých rostlin ve vhodné formě do nápojů. Tematicky je práce rozdělena do dvou částí. V první části práce byly pomocí kombinace metod elektronové paramagnetické rezonance, ultrafialové viditelné spektroskopie, kapalinové chromatografie a optické emisní spektrometrie s indukčně vázaným plazmatem charakterizovány vodné, ethanolové a dimethylsulfoxidové extrakty z 10 vybraných druhů léčivých rostlin, které byly sbírány ve dvou různých lokalitách v průběhu dvou let (2015, 2016) a posklizňově upravovány dvěma způsoby (zmražení, sušení). Celkově bylo sledováno ve všech extraktech 39 parametrů: konkrétně obsah celkových fenolických látek, flavonoidů, 14 konkrétních fenolických sloučenin, barevné charakteristiky v systému CIE L*a*b* (L*, a*, b*, C*, h°, BI), radikál-zhášecí aktivita s využitím kation radikálu 2,2'-azino-bis-(3-ethylbenzthiazolin-6-sulfonové kyseliny), antioxidační/prooxidační aktivita technikou spinových lapačů v systému 5,5-dimethyl-1-pyrrolin-N-oxid (DMPO)/peroxodisíran draselný a obsah 15 minerálních látek (Al, As, Ca, Cd, Co, Cr, Cu, Fe, K, Mg, Mn, Na, P, Pb, Zn). Výsledky prokázaly, že sledované parametry léčivých rostlin jsou různou mírou ovlivňovány použitým extrakčním systémem, posklizňovou úpravou vzorků, rokem produkce, původem vzorků (lokalitou) i druhovou skladbou. Bylo prokázáno, že druh extrakčního činidla výrazně ovlivňuje složení extraktů. Na základě analýz byl jako nejvhodnější systém pro potravinářskou aplikaci – izolaci hlavních funkčních složek (fenolických látek, flavonoidů) vybrán 50% ethanol, úprava rostlin sušením a z jednotlivých druhů máta peprná, meduňka lékařská, třezalka tečkovaná a šalvěj lékařská. Druhou částí práce byla aplikace extraktů vybraných léčivých rostlin do nápojů. Pro aplikaci byly vybrány výše zmíněné rostliny, 25% ethanol místo 50% ethanolu (vzhledem k limitaci obsahu ethanolu v konečné surovině). V první fázi byla optimalizována extrakce léčivých rostlin. Byl vybrán vhodný poměr materiálu a rozpouštědla (1:10), doba extrakce (8 h) a zjištěna nasákavost bylin (50–62 %). Vyrobený extrakt byl po filtraci aplikován k sirupovému základu ve vybraných poměrech pro výrobu jednodruhových sirupů a senzoricky testován za účelem výběru vhodné receptury, příchutě a základu pro výrobu dvoudruhových sirupů. Nejchutnějším a celkově nejpřijatelnějším z hlediska flavouru byl vyhodnocen mátový sirup a jako základ pro dvoudruhové sirupy byl vybrán šalvějový sirup. V rámci dalšího testování byla vybírána nejvhodnější receptura dvoudruhového sirupu, senzoricky nejvhodnější příchuť a testováno, zda by bylo vhodné vybrané dvoudruhové sirupy dobarvovat. Preferenčně bylo zjištěno, že dvoudruhové sirupy není nutno dobarvovat. Na základě senzorické analýzy bylo prokázáno, že z jednodruhových sirupů byl nejlépe hodnocen mátový sirup, z dvoudruhových sirupů šalvějovo-mátový, tyto sirupy by po dalším testování bylo možné uvést do výroby a obohatit tak trh s potravinami.
|
|
|
Vývoj a optimalizace postupů pro extrakci vybraných složek z Třezalky tečkované
Chytil, Dalibor ; Štursa, Václav (oponent) ; Pořízka, Jaromír (vedoucí práce)
Bakalářská práce se zabývá optimalizací postupů pro extrakci fenolických sloučenin z třezalky tečkované (Hypericum perforatum). Teoretická část pojednává o charakterizaci této byliny, o jejím botanickém zařazení, tradičním použití, chemickém složení a léčivých účincích. Zvýšená pozornost je dále věnována jak teorii přípravy vzorku pro extrakci fenolických sloučenin, tak i vhodným metodám pro extrakci a charakterizaci fenolických sloučenin u extraktů z třezalky tečkované. Experimentální část je zaměřena na aplikaci teoretických poznatků. Při optimalizaci byl kladen důraz vliv rozpouštědla (voda okyselená na pH 4, pH 5, pH 6), vliv extrakční techniky (ultrazvuková extrakce, subkritická vodní extrakce, macerace) a dobu extrakce (10, 20, 30 min). Extrakty byly podrobeny stanovení vybraných parametrů (celkové množství fenolických sloučenin, celkové množství flavonoidů, antioxidační aktivita) v nati třezalky tečkované sbírané v červnu roku 2016 s využitím UV-VIS spektroskopie. Použité extrakční techniky se od sebe významně lišily.
|
|
|
Biochemické změny při stárnutí červeného vína
Vacková, Tereza ; Hudeček, Jiří (vedoucí práce) ; Entlicher, Gustav (oponent)
Flavonoidy jsou rostlinné sekundární metabolity, které se dělí do několika skupin podle chemické struktury. Důležitými složkami vína, které jsou zodpovědné za jeho barvu, chuť a další senzorické vlastnosti, jsou barevné pigmenty - anthokyany a taniny (třísloviny). Koncentrace anthokyanů ve víně je ovlivněna odrůdou, zpracováním hroznů a klimatickými podmínkami. Ke studiu změny barvy a tím i souvisejícího chemického složení, byly použity tři nekomerční vzorky červeného vína, Svatovavřinecké, ročník 2010 a 2012, a domácí víno bez přidaného SO2. Ke stanovení barevných změn byly použity převážně kolorimetrické (metoda CieLab) a zjednodušené spektrofotometrické metody (barevná hustota a odstín). Množství anthokyanů bylo sledováno analytickou metodou RP-HPLC. Koncentrace fenolických látek byla stanovena upravenými enologickými metodami. Během stárnutí vína došlo k barevným změnám, které byly způsobeny polymerizačními reakcemi, které probíhají mezi anthokyany a fenolickými sloučeninami. To vedlo ke vzniku stabilních barevných pigmentů, které se projevily vyšším absorpčním maximem a tedy i tmavším zabarvením. Klíčová slova: anthokyany, barva, červené víno, fenolické sloučeniny, malvidin-3-glukosid, polymerizační reakce, pigmenty.
|
|
|
Studium redoxních reakcí a adsorpce 4-nitrofenyltriazolem značených nukleosidů a kresolů na borem dopovaných diamantových elektrodách pro vývoj elektroanalytických metod
Vosáhlová, Jana ; Schwarzová, Karolina (vedoucí práce) ; Havran, Luděk (oponent) ; Navrátil, Tomáš (oponent)
V této práci byly testovány borem dopované diamantové elektrody s různou úpravou povrchu pro vybrané oxidovatelné a redukovatelné modelové látky, konkrétně p- a o- izomery kresolu a 2'-deoxycytidin a 7-deazaadenosin značené 4-nitrofenyltriazolem (dCTRNO2 a dATRNO2 ). Cílem bylo studium elektrochemických a adsorpčních dějů s následným vývojem voltametrických metod detekce studovaných látek, popřípadě použití borem dopované elektrody jako pracovní elektrody v průtokových systémech. Kresoly byly použity jako modelové oxidovatelné analyty. Na O-terminované a leštěné BDD elektrodě poskytují oxidační signál díky oxidaci na methylfenoxyradikál. Bylo dosaženo porovnatelných hodnot oxidačního potenciálu jako na ostatních studovaných uhlíkových elektrodách, tj. elektrodě ze skelného uhlíku, elektrodě z pyrolytického grafitu a uhlíkové pastové elektrodě. Tyto elektrodové materiály vykazují relativně vysokou náchylnost k adsorpci reakčních produktů, přičemž na borem dopovaném diamantu je jejich adsorpce minimální. In situ anodická aktivace umožňuje rychlou regeneraci povrchu borem dopovaného diamantu před každým skenem. Vyvinutá diferenční pulsní voltametrická metoda s detekčním limitem v rozsahu 0,61 mol∙l−1 až 2,97 mol∙l−1 , která byla testována na modelových vzorcích říční vody, tak představuje rychlou a...
|
|
|
Charakterizace rostlinné složky vybraných potravin pomocí technik molekulární biologie a instrumentálních metod
Tomíšek, Martin ; Němcová, Andrea (oponent) ; Márová, Ivana (vedoucí práce)
Cílem diplomové práce bylo srovnání hodnocení autenticity potravinářských výrobků s ovocnou složkou pomocí instrumentálních a molekulárních metod. Konkrétně byla prokazována přítomnost borůvek ve vybraných komerčně dostupných potravinách. Teoretická část je zaměřena na charakterizaci, chemické složení a botanické zařazení borůvek (borůvka evropská, borůvka kanadská), a na přehled instrumentálních a molekulárně diagnostických metod, které pro analýzu těchto plodů lze použít. Experimentální část se zaměřuje na výběr vhodné metody izolace DNA a vhodných primerů pro molekulární důkaz borůvek v komerčních výrobcích. Analýza DNA byla provedena pomocí metody qPCR a HRM analýzy. DNA byla izolována v dostatečné kvalitě pro PCR a dále byla prokázána přítomnost borůvek u vybraných výrobků metodou qPCR. Pomocí HRM analýzy bylo možné odlišit borůvku evropskou (Vaccinium myrtillus) od borůvky kanadské (Vaccinium corymbosum), jak v kontrolních vzorcích, tak i ve vybraných komerčních výrobcích. Dále byly kapalinovou chromatografií detekovány určité fenolické kyseliny a některé flavonoidy specifické pro borůvky a spektrofotometricky byl stanoven celkový obsah polyfenolů a flavonoidů.
|
|
|
Monitoring biologicky aktivních látek v kávě
Rokosová, Kateřina
Předložená diplomová práce na téma Monitoring biologicky aktivních látek v kávě se v teoretické části zabývá technologickým zpracováním kávových zrn od sklizně až po balení finálního produktu. Dále pak chemickým složením jak zelených, tak i pražených kávových zrn. V následující části jsou shrnuty dosavadní poznatky o biologicky aktivních látkách nacházejících se v kávě a jejich vlivu na lidské zdraví. Důraz je kladem především na fenolické sloučeniny, kterým jsou připisovány antioxidační vlastnosti. V poslední teoretické části je pojednáváno o moderních metodách využívaných ke stanovení fenolických látek. Praktická část je zaměřena na identifikaci fenolických látek v kávových zrnech druhu Coffea arabica a Coffea canephora pražených v různých stupních a to od zcela syrových až po zrna přepražená. K detekci nejvýznamnějších fenolických látek byla použita vysokoúčinná kapalinová chromatografie ve spojení s hmotnostním spektrometrem (HPLC-MS).
|
host ::
RSS.